Náboženství v Indii

Mezi nejznámější indická náboženství patří buddhismus a hinduismus. Nejsou to však jediná indická náboženství. Rozšířenými náboženstvími, i když s menším počtem stoupenců, jsou také sikhismus a džinismus. Čím se od sebe jednotlivé víry liší?

Indická náboženství mají svůj původ na indickém subkontinentu. Mezi indická náboženství patří hinduismus, budhismus, džinismus a sikhismus. Všechna tato čtyři náboženství jsou spojena společnou indickou historií. Postupně se rozšířila do celého světa a mají stále více zastánců a stoupenců.

Historie Indického náboženství

Indické náboženství má oproti jiným velmi pestrou minulost. Ze všech čtyř náboženství nejdříve vznikl hinduismus. Ten patří vůbec k nejstaršímu náboženství ve světě. Až v době železné začal postupně vznikat džinismus a buddhismus. Na závěr, po všech předchozích náboženstvích, vznikl v Indii sikhismus. V dnešní době je v Indii v největším rozmachu hinduismus a islám. Buddhismus už takřka vymizel. Indické náboženství bývá označováno také jako východní náboženství, nebo jako dharmické náboženství. Za indické náboženství jsou považována všechny čtyři, již výše zmíněná náboženství.

Buddhismus

Zakladatelem buddhismu byl Siddhárta Gautama známý spíše jako Buddha. V překladu znamená Buddha jako probuzený. Buddha byl indickým učitelem v období někdy od šestého do čtvrtého století před naším letopočtem. Buddhisté mají Buddhu za osvíceného učitele, který pomáhal lidem zbavit se svého utrpení. Buddhismus je možné nalézt v celém světě, nejrozšířenější je však stále v Asii. Odhadem je ve světě asi 500 milionů Buddhistů. Buddhismus je považován za ateistické náboženství.

Podstata buddhismu

Buddhismus vychází z představ, že lidská duše prochází neustále nekonečným převtělováním. Vše závisí na tom, jak si lidská duše v životě vede. Zda je člověk v průběhu života dobrý nebo zlý. Dle toho se znovu zrodí a to buď do dobré nebo špatné formy existence. Největším cílem lidského snažení má být podle Buddhy zakončení životního cyklu reinkarnací definitivním vysvobozením. Duše se má oprostit od všeho, má se vzdát svého vlastního já i celého světa a to vstupem do nirvány.

Buddhovo učení

Základem buddhismu jsou čtyři ušlechtilé pravdy a mezi ty patří – Na tomto světě je všechno samá strast. Tím se rozumí, že vše je strašné a strastiplné, jakož i narození člověka, nemoci, stárnutí i smrt. Strastné je i dosažení nežádaného, nedosažení žádaného, apod. Příčinou strasti je žízeň, kterou se rozumí tužby, choutky, chtivost, které není možné vždy uspokojit. Pokud se žízeň potlačí, ustanou strasti. Aby byl člověk šťastný, musí mít vždy správný názor, správný záměr, správnou řeč, správné chování, správné žití, správné úsilí, správné sebeovládání a správné soustředění.

Hinduismus

Hinduismus je třetí nejrozšířenější náboženství ve světě. Hned po křesťanství a islámu. Hinduismus má asi jednu miliardu následovníků. Toto Indické náboženství je založeno na historických duchovních praktikách, které jsou součástí životního stylu. Hinduismus vznikl v 15. století před naším letopočtem. Nejvíce se rozšířil v Indii, v Nepálu a na Srí Lance. Hinduismus je považován za velký náboženský systém vzniklý ve starověké Indii. Byl vytvořen indoevropskými kmeny Árjů. Lidé byly rozdělení do kast. Každá kasta měla svá pravidla a příslušníci kast se museli řídit složitými předpisy. Hinduismus řešit otázky typu nesmrtelnosti duše, a zda je vědomí člověka individuální nebo jsou všichni lidé součástí velké kosmické inteligence. Tyto otázky zajímaly indické filozofy ze všeho nejvíce. Dle hinduismu přináší pozemský život samé utrpení a bolest. Nikoliv radost a štěstí. Proto hinduisté věřili, že se člověk může zbavit bolesti a utrpení, ale pouze tak, že postupně bude překonávat všechna pouta, kterými se tělesné smysly vážou k okolnímu světu. Hinduismus je na rozdíl od islámu a křesťanství celým svazkem náboženských a filozofických učení. Najdete v něm téměř vše. Hinduisté odmítali jen jednu pravdu. Byli přesvědčení, že pravdu je potřeba neustále hledat.

Džinismus

Džinismem se rozumí neortodoxní systém indické filozofie. Toto indické náboženství vzniklo jako reakce na hinduismus a celý jeho kastovní systém. Zakladatelem džinismu byl Páršvanátha a to v 8. století před naším letopočtem. Později v 5. století před naším letopočtem zreformoval tento náboženský systém Vardhamána Mahavíra, kterému se říkalo Džaina. Džinisté se dělí na Digambary, což se rozumí větrem odění, a na Švétambary, což je bíle odění.

Podstata džinismu

Základní myšlenkou džinismu je nenásilí. Džinisté se snaží respektovat všechen život lidí, zvířat, rostlin. Nedělají rozdíly, respektují naprosto všechny. Člověk se dle džinismu skládá z džívy, adžívy a z karmány. Džíva je individuální duše, ve které se nachází vlohy k mravní dokonalosti, k vševědoucnosti a k věčné blaženosti. Adžíva je neoduševnělá hmota a karmána představuje pojítka mezi džívou a adžívou. Prostřednictvím karmány se zdokonalujeme a udržujeme v souladu adžívu a džívu. Poprvé se s příchodem tohoto náboženství objevila v Indii myšlenka nenásilí, nepoškozování a zachování života. Džinismus uctívá zásadu mnohostranného pohledu na svět. Stoupenci džinismu častokrát nosí přes ústa pruh látky, někteří naopak před sebou při chůzi zametají a to proto, aby čistě náhodou neusmrtili ani toho nejmenšího tvora. Naprosto všichni džinisté jsou vegetariáni. Nemůžou vykonávat některá povolání. Džinisté se věnují meditaci a jednou za dvanáct let se scházejí u sochy mudrce Bahubaliho. Džinistů je dnes asi** 3 miliony.**

Sikhismus

Sikhismus patří mezi páté největší náboženství na světě. Sikh je ten, kdo věří v jednoho Boha. Zakladatelem Sikhismu je Guru Nának, který položil základ myšlení sikhů, které rozdělil do třech požadavků. Naam Japo, což je pamětlivost Boha, Kirat Karni, čímž se rozumí poctivá tvrdá práce a Wand kay Shako – a to charita. Co je cílem sikhismu? Pro každého, kdo vyznává toto indické náboženství, je cílem dosáhnout jednoty s Bohem. Všichni sikhové se vedle smyslu dosáhnout jednoty s Bohem snaží i vyprostit ze zajetí pěti Zel, kterými jsou chtíč, hněv, chamtivost, připoutanost k věcem dočasného světa a ego.

Čím se odlišuje sikhismus od jiných náboženství?

Sikhismus má několik specifických rysů odlišujících ho od ostatních světových náboženství. Guru Granth Sahib je svatá kniha, ale také sbírka učení Guruů. Je pokládána za posledního a věčného guru. Tato kniha byla sepsaná vlastní rukou Guruů. Sikhové nosí určitou uniformu. Díky té se dají Sikhové snadno identifikovat a vyčnívají z davu. Posláním Sikhů je sloužit lidem. Měli by jim pomáhat a dělat vše, co lidé potřebují. Tím, že nosí jednotnou uniformu, jim zabraňuje vyhýbat se povinnostem, jako je např. chránit slabšího, nebo se chovat slušně ke všem lidem. Sikhové se modlí každý den, za celé lidstvo. V některých nutných případech jsou dokonce povinni přijmout roli vojáka a bránit sami sebe i ty, kdo pomoc potřebují a nedokážou se bránit sami. Sikhové jsou mimořádně přesní, akurátní a pečliví.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id6522 (magazinesoterika.cz#106)


Přidat komentář