Tarot magie druidů

Touha lidí dovědět se o věcech, které mohou v budoucnu očekávat, vždy byla a je velká. Kartářky se v minulosti těšily velké popularitě a zájem o jejich služby přetrvává do dneška.

Věštění budoucnosti

Snad každého z nás zajímá, co jej v dalším životě potká. Proto se lidé již v za dávných časů snažili přijít na to, jak to zjistit. K výkladu budoucnosti používali různých praktik. Mezi ně patřila např. chiromantie. Tato metoda se opírala o věštění z ruky, založeném na postavení a délkách čar na dlani. Poměrně rozšířená byla rovněž nekromantie, čili vyvolávání duchů zemřelých. K oblíbeným pomůckám věštců patřila křišťálová koule. Dnes se setkáváme hlavně s výkladem snů a karet nebo astronomickými horoskopy. S věštěním budoucnosti je spjata také řada lidových zvyků. K nim patří např. lití olova, házení kyticí na svatbě nebo vrhání střevíce.

Historie tarotu

S výkladem karet jsou spojovány předevšim taroty. Tyto původně hrací karty mají nejasný původ. Nejstarší dochovalé karty vznikly v 15. století v horní Itálii a o něco později se objevily také ve Francii. Spekuluje se, že je do Evropy přinesli Cikáni nebo Arabové. Původně se nazývaly naib, teprve v 18. století se jim v Itálii začalo říkat tarocci. Historikové se domnívají, že 22 karet Velké Arkány je starší než zbytek tarotu - 56 karet Malé Arkány. Ta mohla vzniknout až v průběhu středověku. O tom nasvědčují znaky zobrazující středověké stavy např. meče symbolizující rytíře nebo kalichy, které připomínají duchovenstvo. Původně se tarotové karty malovaly ručně na objednávku knížecích dvorů, později se však k jejich výrobě využívaly různé techniky - dřevořezba, malířské šablony a rytiny. V 17. století byl velice populární Marseillský tarot. Pokud se hlouběji zajímáte o historii karet, navštivte archívy Národní knihovny v Paříži. Tam naleznete nejstarší dochované exempláře. Tarotům jsou věnovány rovněž expozice v Pierpont Morgan Library v New Yorku, Academii Carrara a Casa Colleoni v Bergamu i dalších místech.

Tarot a magie

Roku 1781 přišel francouzský okultista a archeolog de Gebelin s tvrzením, že cikánské tarotové karty navazují na starověkou egyptskou knihu mysticismu. Nabyl přesvědčení, že se jedná o starodávnou egyptskou knihu Thovthovu - boha moudrosti a poznání, zákonů, písma a řeči. Podle De Gebelina si ji Romové vzali s sebou při útěku z Egypta. Na základě svých výzkumů pak vydal knihu "Analýza světa primitivních kultur a jeho srovnání se světem moderním", která zapříčinila to, že se taroty staly základním nástrojem rosikruciánských zasvěcenců a biblí všech pravých okultistů. Francouzský spisovatel a kabalista Eliphas Lévi objevil spojení mezi kartami Velkých Arkán a 22 písmeny hebrejské abecedy, čímž znovu probudil okultismus. Byl také prvním, kdo jednotlivým karetním barvám přiřadil odpovídající živly. O vznik nejrozšířenějších tarotových souborů karet - Thot tarot a Rider - Waite tarot se zasloužil Řád Zlatého Úsvitu. Zejména posledně zmiňovaný našel mnoho pokračovatelů a dodnes vznikají jeho nové výtvarné mutace. Tyto soubory se liší především výtvarným zpracováním, ale najdeme zde také rozdíly u obsažených symbolů a v samotné struktuře.

Karty a jejich význam

Každá z karet má svůj význam pro pracovní, osobní nebo citový život. Některé z nich jsou vyloženě pozitivní. Mezi takové karty patří např. čtyřlístek, který představuje radost, štěstí a spokojenost. Dům zase označuje rodinné zázemí, stabilitu, jistotu, pevnost a harmonii. K negativním kartám lze přiřadit Rakev. Ta znamená konec, vyvrcholení, nemoci, smrt a úrazy. Štěstí nám nepřinese ani Had, který je spojován s průtahy, komplikacemi a podvody.

Tarotové karty v literatuře

Tarot se stal populární i díky literatuře. Známá je především kniha Tarot Magie Druidů. Jejími autory jsou Philip a Stephanie Carr - Gomm. Tato kniha se snaží příbližit čtenáře k přírodnímu světu. Činí tak oslavováním Země a jejiich ročních období. Toto dílo mimořádné hloubky a moudrosti spojuje dvě silné pohanské tradice - Wiccu a magii Druidů. Kniha se prodává zároveň s tarotovými kartami, které zobrazují působivé výjevy pocházející ze studnice poznání a legend dávné historie. Lze je použít jako brány do našeho vnitřního světa. Nabízí nám také možnost hlubšího poznání sebe sama i přírody. V této knize se blíže seznámíme s přirozenou moudrostí magie Druidů. Přinese nám porozumění a inspiraci při řešení stávajících životních situacích. Autoři tohoto díla byli dokonale zasvěceni do tradice Druidů a Wicca a zastávají funkci předsedy a písaře v jedné z největších druidských organizací Řádu Bardů, Věštců a Druidů.

Druidové

Tito keltští duchovní měli mezi lidmi výsadní postavení. Mohli vstupovat na posvátná místa a na slavnostech jim patřilo první slovo dokonce před králem. Tam také vykonávali oběti a to co řekli, bylo rozhodující. V římské literatuře se dovídáme, že dokázali uklidnit rozlícený dav lidí, nebo naopak přivést do varu bojovníky. Druidi byli křesťanskými věrozvěsty, často ale byli popisováni jako uzurpátoři a lidi těžící z domnělé zaostalosti národa. To však nebyla zcela pravda. Druidi sice vykonávali oběti, zřejmě i lidské s kanibalskými prvky, ale většinou se jednalo o tehdy běžné zemědělské a řemeslné, jako bylo např. obětování části úrody nebo předmětů s náboženskými motivy. Vynikali důkladnou znalostí bylin a dalších přírodních surovin. Proto byli známí jako přírodní léčitelé. Jejich posvátnou rostlinou bylo jmelí. Historické prameny se rovněž zmiňují o umění Druidů zapříčinit, že zranění necítili bolest. Sestavili také horoskop podobný na systém slunečních znamení. To svědčí o tom, že Druidové ovládali astronomii a astrologii. Přesná učení a praktiky této skupiny lidí jsou do jisté míry dodnes zahaleny rouškou tajemství, protože měli zakázáno používat písmo a veškeré poznatky si vyměňovali pouze ústně. To probíhalo na každoročních srazech. K nejznámějším místům setkávání Druidů patří např. Carnut nacházející se v dnešní Francii. Proto také jejich jména nám zůstala utajena. Výjimkou je pouze Diviciacos, který byl diplomatem a jako jeden z mála cizinců byl pozván do římského senátu, kde jednal přímo s Caesarem. Protože tito keltští kněží uctívali stromy, budovali tzv. nemethony. Byly to posvátné dubové háje, kde měli přístup pouze Druidové. Zde věštili a spojovali se s jiným světem. Tito kněží byli rovněž dobrými politiky. Především jsou známí jako mírotvorci různých sporů mezi jednotlivými kmeny. Po střetu s kulturami Říma a Řecka přejali jejich systém bohů. Tím nejvyšším pro ně byl Taranis. K dalším významným Druidům uctívaným bohům patřili Lugh, Cernunnos, Epona a Sequana. Za posvátná zvířata pak považovali jelena, koně a kohouta. Tito kněží se těšili významným statusem nejen v oblasti náboženství, ale velká byla jejich vážnost i mezi běžnými lidmi. Stát se Druidem nebylo však snadné. Z historických pramenů se dovídáme, že to vyžadovala mnohdy až 20 let náročného studia.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id6523 (magazinesoterika.cz#107)


Přidat komentář