Víra, zázraky a modlitba

Jste věřící člověk? Věříte v Boha, anebo jste ateista? Ač je česká společnost považována za ateistickou, průzkumy ukázaly, že většina Čechů nejsou vyloženě ateisté, neboť ve svých odpovědích nejčastěji uvádějí, že věří v „něco“.

Někteří lidé se hlásí ke křesťanské víře, jiní se k žádnému náboženství nehlásí. Přesto věřící i nevěřící spojují místa, kde se v minulosti odehrál nějaký zázrak. Tato místa se poté často stanou oblíbená mezi křesťany i ateisty a stanou se z nich poutní místa.

Zázraky a poutní místa

V Česku i ve světě existuje mnoho poutních míst. Velmi známá evropská poutní místa jsou například Lurdy ve Francii nebo Medžugorje v Bosně a Hercegovině. Poutní místa u nás, to je například svatý Hostýn v Hostýnských vrších nebo Mariahilfe v Jeseníkách a další.

Poutní místo Turzovka

Nedaleko České republiky se nachází další poutní místo, které je známé po celé Evropě. Obec Turzovka se nachází na Slovensku v okrese Čadca jen několik kilometrů od hranic s Českou republikou. V katastru obce Turzovka je** hora Živčákova**, na které se během roku 1958 hajnému Matúšovi Lašútovi několikrát zjevila Panna Maria. Poté, co se o zjeveních, která viděl pan Lašut, dozvěděli ostatní, byl hajný Lašut vyslýchán, vězněn i ústavně léčen. V té době měl však jiný muž sen o léčivé vodě na Živčákově hoře.

Léčivá voda Turzovka

Panu Kaválkovi se ve snu zjevila Panna Maria a řekla mu, aby kopal na** Živčákově hoře**, až narazí na pramen. Pan Kaválek kopal a na pramen opravdu narazil. Ukázalo se, že pramen je velmi léčivý a mnoha lidem pomohl od nejrůznějších nemocí. Proto se hora Živčákova stala velmi oblíbeným a často navštěvovaným poutním místem, kde dodnes někteří lidé hlásí různá zjevení Panny Marie, nebo různé světelné úkazy v podobě křížů aj.

Otčenáš Modlitba Páně

Otčenáš je zřejmě nejznámější křesťanská modlitba. Otčenáš se správně jmenuje „Modlitba Páně“, ovšem i mezi křesťany je známější právě pod označením „Otčenáš“, což jsou vlastně první dvě slova této modlitby spojená v jedno, nebo také pod latinským názvem „Pater Noster“. Další velmi známé křesťanské modlitby jsou „Zdrávas Maria“, „Apoštolské vyznání víry“, a další. A jak vznikla modlitba Otčenáš? Otčenáš je modlitba, která má svůj pevný základ v posvátné knize křesťanství – v Bibli. Podle Bible, konkrétně podle Lukášova evangelia, tuto modlitbu naučil své učedníky Ježíš, když se jej ptali, jak se mají modlit. Text Modlitby Páně je následující:

Otčenáš text

Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé, přijď království tvé, buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes a odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme naším viníkům a neuveď nás v pokušení, ale chraň nás od zlého. Neboť tvé je království i moc i sláva navěky. Amen.

Modlitba k andělům

Katoličtí křesťané mívají ve zvyku** modlit se také k andělům**. V tomto však nejsou všichni křesťané zajedno, neboť některé jiné křesťanské církve modlitby k andělům, ale i k Panně Marii nebo ke svatým odmítají. Důvodem je to, že podle některých křesťanských církví není správné modlit se ke stvoření, ale pouze ke Stvořiteli, čili k Bohu. V katolickém křesťanství jsou však modlitby k andělům poměrně běžné. Katoličtí křesťané se někdy modlí k andělům obecně, jindy k archandělům Michaelovi nebo Gabrielovi, anebo pouze ke svému andělovi strážnému. Podle křesťanské víry má totiž každý člověk svého vlastního anděla, který na něj dohlíží a chrání ho před nebezpečím. Text modlitby k andělu strážnému je následující:

Modlitba k andělu strážnému

Anděle Boží, strážce můj, rač vždycky být ochránce můj. Mě vždycky veď a napravuj, ke všemu dobrému mě vzbuzuj. Ctnostem svatým mě vyučuj, ať jsem tak živ, jak chce Bůh můj. Tělo, svět, ďábla přemáhám, na tvá vnuknutí pozor dávám. A tak s tebou ve spojení ať vytrvám do skonání, po smrti pak v nebi věčně chválím Boha ustavičně. Amen.

Modlitba za lásku

V první knize Korintským, což je jedna z mnoha částí Bible, se o lásce hovoří takto: „Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemství a obsáhl všecko poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne.“ Křesťané proto vnímají lásku jako velmi důležitou součást své víry, svého přesvědčení a svého života a pokud si myslí, že jí mají málo, občas se modlí za dar lásky ve svém životě.

Modlitba za zemřelé

Křesťanské církve uctívají památku zemřelých a modlí se za ně již od dob svého vzniku. Křesťané totiž věří, že modlitby a mše za zemřelé pomáhají zemřelým dříve se očistit od svých hříchů v očistci a dostat se tak do nebe rychleji. Památka všech věrných zemřelých, lidově zvaná „dušičky“, se v naší zemi slaví 2. listopadu. V tento den se křesťané obzvláště modlí za zemřelé, vzpomínají na ně a chodí navštěvovat hroby. Při mších se obvykle používá stručná modlitba, jejíž text je následující: „Odpočinutí věčné dej zemřelým, Pane, a světlo věčné ať jim svítí. Ať odpočinou v pokoji. Amen“. Ovšem samozřejmě je možné pomodlit se za své zamřelé i svými vlastními slovy.

Modlitba za nemocné

Nemoc občas přichází ke každému z nás. Křesťané se obvykle nemodlí za uzdravení kvůli každé obyčejné nemoci, jako je například chřipka, nachlazení apod. Pokud je však někdo vážně nemocný, je možné požádat otce (faráře nebo kaplana), aby se při přímluvách zmínil také o konkrétním nemocném člověku. Přímluvy jsou jednou z částí nedělní mše. Jsou nahlas předčítány a všichni v kostele poté odpovídají slovy „prosíme tě, vyslyš nás“.** Modlitba za nemocné** tak může být pronesena formou přímluv při mši, nebo také vlastními slovy kdykoliv a kdekoliv. Kromě přímluv je možné využít také aktu „pomazání nemocných“, který se v kostele při mši koná vždy jednou za rok obvykle 11. února a který je taktéž určen pouze pro vážně nemocné, nebo též pro osoby starší šedesáti let, popřípadě pro osoby, které čeká vážný lékařský zákrok, nebo u kterých je pravděpodobné, že mohou brzy zemřít. Pokud se někdo cítí vážně nemocný, nebo ho čeká vážný lékařský zákrok, či se blíží jeho smrt, může požádat o pomazání nemocných i v jiné době, než se koná obvyklé společné pomazání. Při pomazání nemocných kněz posvěceným olejem maže čelo a ruce nemocného a říká při tom tato slova: „Skrze toto svaté pomazání ať tě Pán pro své milosrdenství posílí milostí Ducha svatého, ať tě vysvobodí z hříchů, ať tě zachrání a posilní.“

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id6519 (magazinesoterika.cz#16)


Přidat komentář